FAQ - Často kladené dotazy na téma „Strategický plán rozvoje kultury města Písek do roku 2020“
Při schvalování plánu SPRK a projednávání jeho aktualizace byly často pokládány opakující se dotazy. Odpovědi na tyto otázky často pomáhaly lépe porozumět souvislostem a důvodům některých záměrů, úkolů nebo zvolených řešení problémů v kulturní problematice. Proto jsou zde některé zajímavé dotazy zaznamenány. Současně je možné další dotazy nadále zasílat na Městský úřad, na odbor školství a kultury nebo na e-mail jana.bauerova (zavináč) mupisek.cz.
Dotazy:
Dotaz: Proč se aktualizuje v plánu SPRK pojem „kultura“?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Důvody jsou dva:
a) Přesněji definovat vztah „kultura“ a „umění“. v praxi a v diskusích kulturního fóra je různost názorů příčinou mnoha následných problémů a nedorozumění. Potřebou je sjednotit terminologii a výklad co vše lze v Písku zahrnovat do kultury. Definice není zcela bezproblémová, vždy budou hodnoty nebo aktivity hraničící s něčím jiným než kulturou a bude rozhodovat subjektivní názor. Tento stav je však normální, jak vysvětlují různé filozofické směry o estetice. Přesto nová definice napomáhá vyřešit aspoň nejzákladnější rozpory v otázce, zda je kulturním i to co není považováno za umění (= estetická hodnota, která je vždy subjektivní, protože rozhodujícím je vnímání lidskými smysly, které jsou subjektivní …).
b) Sladit naši terminologii s EU a používat jednotný výklad. Potřebou je vystihnout veškerou tvořivost a rozmanitost kultury, což je jejím základním charakterem. Proto se doporučuje používat nové členění do 4 oblastí kultury, které se pak dále dělí na různé typy, formy, prostředky a výrazy kulturních oborů, druhů a žánrů. Pro potřeby byrokracie (kam tento dokument patří) je proto nutné zařazovat (škatulkovat) nejen tradiční formy, ale i kulturní trendy, které teprve vznikají nebo dokonce ještě neexistují. Vzhledem k napojení kultury v Písku na EU partnery a zájmu o čerpání dotací na kulturu z EU fondů, je vhodné používat v tomto dlouhodobém plánu EU terminologii.
Dotaz: Proč je popis kulturního dění v Písku napsán velice obecně? Možná by bylo dobré v této kapitole podrobněji popsat o jaké kulturní aktivity se bude konkrétně jednat a o jaké kulturní aktivity bude mít město zájem a které bude chtít finančně podporovat (vše by mělo vyjít z požadavků občanů Písku).
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Vize je stav jakého chceme dosáhnout a jeho definice je obdobný problém jako u pojmu „kultura“. Chceme aby Písek byl kulturní město, nechceme diktovat občanům, umělcům ani nikomu jinému jaké druhy, typy, formy, směry kultury jsou pro něho ty „jediné správné“. O tomto problému proběhla v komisi na aktualizaci SPRK podrobná debata. Závěr komise v Písku je shodný s názory obdobných komisí na republikové a EU úrovni, tj. nelze vyjmenovat vše co do kultury patří a patřit bude. Proto je lepší zůstat u stručného „kultura“ s tím, že pojem zahrnuje všechny kulturní aktivity. Proto musíme definovat vizi obecně, protože nevíme co v roce 2020 bude existovat za kulturní aktivity.
Dotaz: Infrastruktura pro kulturu je v Písku dostatečná, zvýšení počtu kulturních zařízení by mělo negativní dopad na stávající. Proč stavět další?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Podle čeho soudíte, že infrastruktura je dostatečná? Podle počtu míst v hledištích, počtu prostor ke zkoušení umělců, počtu scén, počtu nemovitostí atd.? Nebo se mohu zeptat nakolik jsou existující nemovitosti vybaveny, stačí to tak, je třeba něco zlepšit? v tomto se nelze spoléhat na subjektivní dojmy, protože je bude mít každý z nás jiné a někomu se naopak zdá, že je v Písku všeho málo. Kdo má pak pravdu? Skutečný stav věcí nestačí odhadovat, je nutné přesné zjištění reálné stavu. v plánu je proto navrženo další mapování stavu infrastruktury a porovnání s potřebami města. Možná je Váš dojem správný a infrastruktura je dostatečná, ale musíme to vědět přesně (viz úkol SPRK audit a pasport).
Dotaz: Strategický plán by se měl alespoň z části zabývat nabídkou alternativních scén, nejsou sice tak masově navštěvované, ale mají své místo na kulturním poli města Písku. Stejně tak činnost malých kulturních subjektů bez pevného zázemí by měla být řešena ve SPRK a v projektovém listu. Proč to v plánu není?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Proč si myslíte, že není podporována alternativní scéna nebo malé subjekty? Nikde v tomto plánu nejsou vyloučeny ani zvýhodňovány. Všechny scény, všichni umělci, všichni organizátoři mají stejné šance, měřítkem by měla být pouze kvalita nabízené kultury. Co je „kvalita“ je samozřejmě problém, proto ten podmiňovací způsob. v plánu je uvedeno jako měřítko „kvalita“, ale s vědomím, že se jedná o subjektivní dojem konkrétních osob. Každý bude za kvalitní kulturu považovat něco jiného, což je normální a správné. Za pozitivní je možné považovat, že v Písku není propagován systém, který zkusili v Praze, kdy jediným měřítkem kvality kultury byl počet návštěvníků. z toho pak vyplývala tzv. dotace na vstupenku. v Písku tedy skutečnost, že se jedná o alternativní nebo malou scénu, nevylučuje ani nezvýhodňuje. Sleduje se jen kvalita. Definování co je kvalitnější kultura a na co např. přidělit dotaci v Písku doporučuje radním poradní orgán, kterým je kulturní komise, poslední slovo pak mají radní.
Dotaz: Přidělování grantů jednotlivým žadatelům se mi jeví jako velice dobrá kulturní politika města. Přikláním se k názoru, že členy grantové komise by měli být odborníci, kteří jsou co nejméně svázáni s kulturním děním v Písku. Proč to není v SPRK uvedeno?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Složení grantové komise nelze v SPRK nařizovat. Složení komise, stejně jako parametry pro rozdělování grantů, způsob použití grantů apod. bude vždy problémem, protože zájmy zúčastněných osob nebo skupin jsou rozdílné i protichůdné. Váš názor je jeden z mnoha a určitě najde příznivce, stejně jako odpůrce. Problém složení komise však není předmětem ani úkolem SPRK. Výběr lidí do poradní komise pro kulturu je plně v kompetenci radních (jsou to jejich poradci). Výběr radních je plně v kompetenci voličů….
Dotaz: Písecké soubory, které jsou svou náplní nezastupitelné pro kontinuitu historických tradic z minulosti do budoucnosti, by měly mít možnost se více zapojit do žádostí o granty. Mám na mysli jednodušší způsob jak o grant žádat. Proč je to tak složité?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Bohužel to není jednoduché vyřešit. Důvodem je nutnost vnímat i další souvislosti. Požadavek „jednoduše“ a povinnost „transparentně, spravedlivě, průhledně apod.“. Myslím tím skutečnost, že při výběrovém řízení (kterým přidělování grantů je) se rozdělují veřejné finance. Samozřejmě je nutné dodržovat pravidla, která zaručují sledovat proces správnosti výběru a nakládání s veřejnými penězi. Neexistuje lepší způsob než „byrokratická forma“, kdy je nutné vše dokládat písemně a uvádět potřebné údaje. Formulář na žádost o dotaci jsou vlastně dotazy na nějakou informaci, kterou musí žadatel uvést a kterou by jinak mohl ke své škodě opomenout uvést. Samozřejmě stále lze v rámci možností něco vylepšovat (viz úkol v listech). Můj osobní názor je takový, že písecké formuláře jsou velmi jednoduché, lidské a srozumitelné. Vyplnění zvládne každý počítačově gramotný člověk. Mám zkušenosti s formuláři jiných obcí, krajů, ministerstev, EU a opravdu písecká byrokracie z tohoto srovnání vychází nadprůměrně výborně.
Dotaz: Proč spojujete kulturu a cestovní ruch? Chcete mít Písku jen komerční kulturu, aby se na ní dalo vydělávat?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Spojení s cestovním ruchem není nikomu vnucováno, je to příležitost pro ty, kdo mají zájem i o jiné než místní diváky, posluchače, prostě návštěvníky. Zda se má za kulturu platit, nebo na ní vydělávat rovněž považuji za osobní a svobodné rozhodnutí každé člověka. Financování kultury je a vždy bude problematické. Cestovní ruch je příležitost jak si kulturní subjekty v Písku mohou zajistit další zdroj financování své činnosti (nespoléhat jen na granty). Zda si tím vydělávají jen na svou činnost (neziskové organizace) nebo tím podnikají je jejich věc, město je v tom nijak neomezuje.V plánu SPRK je hned na několika místech proklamováno, že město chce kulturu podporovat a úmyslně nikde není vymezováno přesně jakou a pro koho. Jinými slovy se nerozlišuje zda se jedná např. o výdělečnou nebo neziskovou apod. Měřítkem je jen kvalita a kulturní potřeby občanů nebo návštěvníků města. Ve SPRK je uvedeno, že město nechce v kultuře podnikat (tedy ani na ní vydělávat) a město nechce nikomu určovat jaké kulturní aktivitě se má v Písku věnovat.
Dotaz: Proč plán SPRK neřeší přesné rozdělení peněz na kulturu? Např. kolik na organizace zajišťujících kulturní služby pro město, kolik na grantový systém, kolik na Zlatý fond apod.
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Plán SPRK je dlouhodobá strategie a řeší čeho chceme v kultuře dosáhnout. Strategie není rozhodování o penězích, je to o záměrech na co peníze použít. Kolik peněz se z obecního rozpočtu utratí na kulturu se rozhoduje při schvalování rozpočtu města a to je výhradní pravomoc zastupitelů. Rozpočet města nelze řešit v žádné strategii. Je výhodnějším každým rokem znovu zvažovat, jakou volit krátkodobější taktiku, co bude v daném roce efektivnější. To platí jak pro výši, tak pro strukturu rozpočtu. Kolik bude investováno do kultury a kolik procent peněz se vloží do konkrétních projektů je výhradní pravomocí zastupitelů. Jinými slovy rozdělování veřejných financí v demokracii je a vždy bude výsledkem politických jednání, ne strategického plánování.
Dotaz: Co jsou „minimální veřejné kulturní služby“ zajišťované pro město? Proč nejsou přesně vyjmenovány?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Tento pojem je uveden v projektovém listu B.I.1. v dokumentu SPRK. Nejvýstižnější je část: „město má nenahraditelnou roli, tj. bez jeho podpory by došlo v Písku k jejich útlumu nebo zániku“. Znovu opakuji město nechce podnikat a nechce určovat jaká kultura se má provozovat. Proto když chce zorganizovat konkrétní kulturní akci, objedná si ji u jiného subjektu. Obvykle to bývá pro udržení tradice (městské slavnosti, knihovna, kino), z morální povinnosti (např. akce pro seniory, děti, handicapované apod.) nebo pro reprezentaci města (údržba nemovitostí, státní svátky). Tyto akce mají jedno společné, jsou nevýdělečné. Město je platí ze svého rozpočtu a vybírá si nejvýhodnější dodavatele těchto služeb. Obvykle jsou to organizace zřizované městem (Centrum kultury o.p.s., Sladovna o.p.s., knihovna). Nic však nebrání tomu, aby tyto zakázky získal někdo jiný, nebo aby je začal sám nabízet bez podpory města. Z charakteru těchto služeb vyplývá, že je nesmyslné je ve strategii vyjmenovávat. Jejich složení se stále mění podle potřeb a podle názoru zastupitelů, podle toho co považují za tradici, za morální povinnost nebo za reprezentaci města. Je to jejich právo a plán SPRK jim to nemůže nařizovat.
Dotaz: Navrhuji zapracovat do SPRK jmenovitě další subjekty, které na poli kultury v Písku působí, např. Muzeum, ZUŠ, DDM… Proč tam nejsou uvedeny?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Je to stejný problém jako vyjmenovat co vše patří do kultury. Když vyjmenujeme ve strategii třeba i všechny kulturní subjekty v Písku a na nikoho nezapomene, budou tam chybět subjekty, které teprve vzniknou. Proto je neuvádíme. v dokumentu jsou jen okrajově zmíněny nájemci dlouhodobě využívají majetek města pro kulturní účely (Centrum kultury, Sladovna, knihovna), není to výčet subjektů a ani to uvedené organizace nijak ve strategii v ničem nezvýhodňuje. Nic ve strategii nebrání ani nezaručuje, aby se i tyto nájemci měnily.
Dotaz: Vytvořit na bázi Kulturního prostoru Sladovna jeden subjekt, který by propojoval všechna stávající sdružení a o.p.s. využívající majetek města a také Odbor KaCR. Nebylo by to efektivnější?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
V Písku, stejně jako v celé ČR proběhlo převzetí některých kulturních organizací od státu (respektive Okresního úřadu). Jejich právní forma příspěvkových nebo rozpočtových organizací byla nevýhodná. Proto proběhla změna na o.p.s., což sice není ideální právní forma, ale z toho co zákon nabízí byla nejvhodnější. Jedná se tedy a relativně mladé subjekty, které se zatím rozvíjejí a zlepšují. Není tedy důvod je zatím nějak restrukturalizovat. Navíc se snad povede přijmout nový občanský zákoník, který zruší stávající formy neziskových organizací a nabídne zcela nové. Pak se dalším změnám město nevyhne a bude mít příležitost zvážit další změny.
Dotaz: Přehodnotit investiční záměry, NESTAVĚT, OPRAVOVAT. Poslední ostuda s divadlem snad stačila. Tedy ne kvantita - ale kvalita.
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Dobrý námět, kterým se strategie rovněž zabývá a to formou dalšího mapování potřeb infrastruktury. Tedy stavem a potřebou nemovitostí sloužících v Písku kulturním účelům. Rozhodnutí zda stavět nebo rekonstruovat musí být podloženo konkrétními údaji o skutečné realitě.
Dotaz: Není vhodné nasměrovat granty pouze na cílové skupiny (děti, mládež, senioři)? Nebylo vhodné se vrátit ke stavu, kdy Administraci nedělal úředník?
Odpověď poskytl Pavel Lahodný (soukromý poradce, autor návrhů SPRK):
Problematikou grantů se strategie přímo nezabývá. Strategie pro granty je výchozí dokument. Strategie určuje témata grantů a jejich zaměření. Uvádět seznam ve strategii znamená opomenout např. kulturní potřeby, které zatím neexistují. Na co konkrétně granty zaměřovat je otázkou krátkodobé taktiky, kterou se strategie nezabývá.
